AktuálnědjBALYPEŤÁKdjProgramGalerieBiografieKontaktFórumSHOPRestaurace Dřevěnka

AKTUÁLNÍ AKCE

27.04. Roger Waters in Prag
O2 Arena Praha

ANKETA



PARTNEŘI

POČÍTADLO

Od 24. listopadu 2006 nás navštívilo lidí

Jak to všechno začalo...

Už kolem té tradiční puberty, kterou si prošel a projde každý, někdy i vícekrát v životě :-), jsem byl známý jedním nepříjemným zvykem. Vždy, když mě něco "chytlo" a já se na to vrhnul úplně smyslů zbavený, tak jsem u toho vydržel maximálně měsíc. To by tolik nevadilo, nebýt pokaždé té spoušti završené průserem, který Vám nepřeju vidět!

Asi jako každý jsem začínal v patnácti letech chodit na tehdy populární zábavy (sk.Domino, SVR) a samozřejmě diskotéky! Brzy mě to ale opustilo a se svým nej kamarádem Honzíkem Z. jsme se rozhodli pro vlastní mini music club. Prostory nebyly problémem, vždyť otec byl dědicem velkého statku, takže začali velké opravy a v roce 1996 jsme se stali provozovateli pěkného clubíku "VEJMIŠ" (asi pro 30lidí). Každý pátek jsme rozjížděli soukromé párty pro zvané a nedařilo se nám vůbec špatně. Honzík za barem a u vypínačů jako pouštěč domácky vyrobených disco efektů, já za věží zn. aiwa se spoustou nahraných kazetových pásků z rádií! Akce se začaly natolik líbit, že za čas po nás zatoužili vedle, v místním hostinci Dřevěnka! Tam už byly párty většího rázu, přibližně pro 60 lidí. Právě tehdy jsem se seznámil s tenkrát slavným dj Milošem Hájkem z Poniklé, který mi pomohl zlepšit  moje hraní. Vždy, když jsem hrál, přivezl do Dřevěnky část ze své aparatury a pomáhal mi se začátky. Tak jsme se i občas stali konkurencí místnímu kulturnímu domu v Bozkově! Asi i z tohoto důvodu mě v roce 1997 oslovili pořadatelé  Standa  a Jirka Doubkovi, zda nechci zkusit štěstí v místní sokolovně. Bylo to pro mě jako sen, to se rozumí, ale zároveň veliká starost a otázka, na co tam budu hrát!? Pomohl mi opět M. Hájek, teď  už kamarád, s nímž jsem často hrával u něho na oficiální diskotéce U Floriana v Poniklé. Navrhl, že než si ušetřím na celou aparaturu sám, mi jednou měsíčně potřebné věci doveze. Pouze reprobedny mi odmítl vozit, že se prý s nima dřít nebude. Ty si musím koupit.  A právě tady se dostává ke slovu můj pubertální problém, že mi každý koníček vydržel jen chvilku. Tenkrát jsem otce přemlouval týden a snažil se mu vnutit všemi způsoby názor, že tahle věc mě baví, naplňuje a za měsíc neopustí. Neuvěřil.  ........ ale půjčil 20 000 (tenkrát to byl ještě balík) na bedny Dexon-8ohm, 2x 250w. Když jsem pak poprvé připravil aparaturu v místní sokolovně a uslyšel první tóny z mých dexonek, nevěřícně jsem se letěl ven přesvědčit, jestli i tam je to slyšet. Bylo. :-)  A já sebou samou radostí plácl jen tak v tričku do vysoké sněhové závěje. (z toho jsem pak dostal pěknou angínu). Psal se konec roku 1997!
     Teď už jsem si nemohl dovolit  s tímto drahým koníčkem po měsíci skončit. Za prvé kvůli  otcově důvěře a za druhé protože jsem vyměnil celou svou velikou a krásnou sbírku vlakové soupravy HO se vším, co k tomu patří, za dvě bezcenná trafa, která měla otáčet zrcadlovou koulí. Mimochodem, té výměny lituji dodnes :-(.

Na tu první disco v bozkovské sokolovně proběhla veliká propagace. Všude se psalo o novém DJi, Bozkově v novém kabátě apod. Já sám jsem zariskoval jedním lákadlem, když jsem dal na plakáty napsat, že šestistý návštěvník oné párty obdrží věž aiwa. Moji věž. Byl jsem si jistý, že o ni nepřijdu, protože do této doby byla v Bozkově průměrná návštěva 80-100 lidí na akci. Nakonec jsem se o ní ale klepal strachy. Na moji první disco se přišlo podívat spíše ze zvědavosti 350 platících. Bohužel příliš nadšení nebyli - tehdy jsem byl majitelem pouze 1 CD. Vše ostatní lidé slyšeli z kazetových pásků, což způsobovalo dlouhé mezery mezi písněmi, já měl celý večer stres než se přetočil pásek na hledanou píseň a do microfonu jsme se odvážili poprvé promluvit s bavičem Jiříkem Doubkem až o půlnoci. A to jsme slibovali na plakátové propagaci show od začátku do konce. Ha, ha.

Začátky jsou ale vždycky těžké a nakonec jsem rád za takové vzpomínky. První disco tedy žádný zázrak, spíš propadák. Na další akci v sokolovně už těch lidí nebylo tolik, zřejmě se poučili, ale nám to šlo kupodivu s Jiřikem už lépe......
Konec roku 1998 se píše ve znamení v té době slavného Music Clubu Pyrám v Turnově v Ohrazenicích. Dostávám nabídku, a protože už jsem měl nějaké zkušenosti, tak ji samozřejmě přijímám. Kompaktní disky přibývají, i když kazet je stále víc. I tak jsem se na Pyrámu při střídání s Alešem Mastníkem a Lukášem Příhoňským každý druhý pátek velice dobře chytil. Dokonce, podle slov majitele, začala stoupat návštěvnost a v roce 1999 chodilo pravidelně  každý pátek na tehdy velice pěknou DISCO PYRÁM 400 lidí. Mně i díky tomu přibývají další kšefty - Bzí  a Vrát u Žel.Brodu.
     Bozkov si také nevedl špatně. 200 lidí byl náš sen, který se splnil.

V roce 2000 jsem po neshodách na Pyrámu přesídlil do konkurenčního music clubu ORKUS (později Camel club), kde pěkná nová dvoupatrová diskotéka šlapala ke spokojenosti obou stran.
    V tomto roce také nastupuji z důvodu živnostenského listu a pro nepřerušení smluv mezi
mnou a music cluby na civilní službu. Kdybych totiž tehdy na vojenskou službu nastoupil, ztratil bych přehled o hudbě a to jsem si nemohl dovolit už jen proto, že v mé aparatuře bylo docela dost velké jmění! Verdikt zněl: civilní služba + moderátor diskotek = zvládnete obojí!
   Ještě před nástupem se mi však podařil hodně povedený kousek.Ve svých 20 letech mi utkvěla v hlavě myšlenka vyprodat poprvé a naposled bozkovský Kulturní dům. Umluvil jsem pořadatele S.Doubka, aby mi dovolil zajistit a objednat, navíc tehdy do plesové sezóny, formaci Těžkej Pokondr. Nikdo tomu moc nevěřil, ale nakonec přišlo 1150 platících! Od  této doby se to už nikdy nikomu jinému nepodařilo.

  Přesně na začátku civilní služby začíná další etapa jedné disco a to v Benešově u Semil s Mírou Matěchou. Šlo o diskotéky pro dospělé a s úspěchem se ujaly i discotéky dětské. Běželo to 2x za měsíc bezmála 6 let. I tyto discotéky mi pomohly vydělat na část aparatury a ovlivnily chod mé "hudební kariéry".

Na přelomu roku 01/02 začíná po mém boku vystupovat 18iletý Petr Krejčí, který přináší už na NAŠE akce velkou dávku novinek. Nezávislí pozorovatelé tvrdí, že malá zdravá rivalita, která mezi námi panuje, vytváří z obyčejné diskotéky něco víc, něco jako show. O naši aparaturu se nám stará DJ Slávek Šmíd, který ji zajišťuje po technické stránce a také  shání nová
aktuální CD.
Samozřejmě, že až budu jednou na celé ty roky hraní vzpomínat, vybaví se mi asi nejvíc zážitků právě s PEŤÁKEMdj. Jedna velká vzpomínka se traduje k začátku jeho hraní. Dlouho si přál, aby i on byl
psaný na plakátech. Všechno ale chce svůj čas a když už se konečně po roce dočkal, nápis zněl "Travesti show uchyláka Peťáka" :-). Hodně se rozčiloval, ale to, co potom předvedl jako nalíčený tranďák v podání
I.Csákové a H.Vondráčkové, nemělo obdoby. Nebo jednou o Silvestra se zase převlékl originálně za M.Jacksona včetně klobouku a vysekl lidem takového Michaela, že ani sám velký M. by nevěřil vlastním očím.
  V roce 2003 vznikají spíše z povinnosti internetové stránky Protože ale webmaster J.Míšek pochází z Hradce Králové, je problém čerstvé informace na naše stránky dostat.

     V tomto roce také v Turnově krachuje Music club Camel a později se z těchto úžasných dvoupatrových prostor s opravdu famózními grafity na zdech stává krám Vše za 39,- :-).  Jeho krach způsobila nová konkurence Disco Magic a pro mě na 2 roky nové místo na hraní. Daří se nám objíždět diskotéky po vesnicích. Pro nás je to nejzábavnější a nejpohodovější hraní. Na ně nemá žádný club. Lidé se sem chodí opravdu bavit a i nám asi nejvíc vyhovuje jejich hudební styl přáníček. Kromě výše jmenovaných míst jsem samozřejmě hrál i v mnoha dalších vesnicích a městech. Byl by to ale dlouhý seznam, se kterým Vás teď tady nebudu zdržovat. Ti, co tam se mnou byli, to ví a ostatním je to stejně fuk. V celém mém hudebním desetiletí hrálo hlavní roli ve vkusu a výběru muziky pražské Radio Bonton (deejay). Dokonce jsem pro velice slabý signál vln 99,7 FM koupil, tenkrát úplně bez peněz, na tu dobu velice drahý anténní přijímač, a pak od svítání do soumraku seděl u radia a čekal s mini diskem na nějaké novinky, abych byl první, kdo je tady pustí tanečním parketům. Zapisoval jsem si tehdy i hlášky moderátorů. Muziku jsem sledoval ze všech stran. S rozmyslem můžu říct, že jsem tím prostě žil. Nepřejte si se mnou navštívit Music Shop, tam někdy strávím i 3 hodiny.
   Velkými vzory v mých začátcích bylo i Rádio Vox (95,0 FM Čechy, 95.5 Praha) a hlavně moderátoři libereckého radia Euro-K, se kterými jsem se několikrát setkal i osobně, Jirka Dokoupil&amp a djMartin Forster (deejay na invalidním vozíku). Na vrcholu kariéry tvořili sehranou dvojici tohoto radia, kde jsem v roce 2001 skládal přijímací testy na moderátora. V tomto případě ale nakonec vítězí, i z hlediska jejich finanční nabídky, práce jiná.  Zkušenosti však zůstávají a jsou k nezaplacení.
Asi po roce zkouším ještě jedny přijímací testy do radia na profesi moderátora-Ml.Boleslav a rádio Delta. Nakonec ale zůstávám věrný otcově pěkné restauraci Dřevěnka v Bozkově a samozřejmě pravidelně každý týden diskotékám. Za těch 10 let, co si člověk prožije s tímto drahým koníčkem, se ani na všechno vzpomenout nedá. Samozřejmě, že vznikly i problémy třeba s konkurenčními cluby a dost dlouhodobě přiostřené. Nemá ale smysl to tady teď rozebírat. Věřte ale, že při psaní tohoto článku někdy mé myšlenky musely zaplout hodně hluboko a sám jsem se nad některými vzpomínkami udivoval, protože byly dávno
zapomenuté!
    Přišly třeba i velké problémy a hádky z ponorkové nemoci s Peťákem, který se mnou celé jaro a léto 2004 nehrál. Náš vztah však paradoxně zachránily nákupy dvou mix. Pioneeru 100, protože právě ty byly už dávno jeho velkým snem! Ale že trucoval dlouho! Oba jsme totiž takoví velcí tvrdohlavci!
     V únoru 2006, ale odjíždí do Anglie za pracovními povinnostmi a já na vše zůstávám sám. V  té době
už je ale vše připravené a vyjednané na další "manažersky tah" . Do Bozkova míří mnou objednaná skupina Kryštof s frontmanem Ríšou Krajčem (nejdražší kapela v historii pořádání akcí v Bozkově a tudíž i velký RISK). Velký večer s těmito osobnostmi se zapisuje jako nezapomenutelný zážitek, bohužel bez Peťáka, kterého se pokouší nakrátko zaskočit Martin Vodseďálek, jemuž touto cestou děkuju  a doufám, že to zase "budeme někdy dělat ve třech":-).

Jak to mé vyprávění, pro někoho určitě nudné a trapné, nejlíp ukončit? K podzimu  roku 2006 navštěvuji koncert R. Krajča v rámci turné  Rubikon v Liberci, kde předskokana dělá Katarina Knechtová a skupina Peha. Ihned po prvních tónech jsem si řekl, že tento hlas se musí ukázat i před bozkovským publikem. Netrvalo to dlouho. Po 7 letech přichází konečně skoro vyprodaný kulturní dům. 31.3. 2007 navštěvuje koncert slovenské skupiny tisíc lidí a já si pomalu kladu otázku, jestli není třeba, jak se říká, v nejlepším přestat. Pak ale vidím třeba v Bozkově nebo Koberovech 600 lidí na naši diskotéce. Na parketu tři sta tanečníků, kteří jedou přesně jak mi "houknem" a černé myšlenky se odsunují zase dál. I když ty chvíle, kdy jsem chtěl hudbu definitivně opustit, tady byly za tu dobu nesčetněkrát, vždycky mě ale přesvědčili ti fantastičtí tanečníci.       Dalším hnacím motorem je samozřejmě i to, kolik úsilí a finančních prostředků jsem už do tohoto koníčku vložil. A ještě je tady přece ten slib otcovi za dexonky a půjčený první vklad ……………………………………………………….

Mockrát Vám všem děkuji, ať si o mně myslíte cokoliv. Já přece vím, že zavděčit se nejde úplně všem. Ale věřte, že jsem do toho dával a dávat nadále budu maximum a spousty volného času a budu se snažit, aby vždy každý večer proběhl bez jediné chybičky.

Váš desetiletý Baly!

FOTO MĚSÍCE

Z NAŠEHO FÓRA

djbaly Krásný Nový rok 2018 všem a ještě jednou děkujeme za nádherný zážitek na štěpánské párty v Bozkově-naše 3-hodinové vystoupení jste podpořili,líbilo se podle ohlasů jak mladším generacím,tak lidem v našem pokročilejším věku.Takže paráda-600platících,jak za starých časů..Děkujeme >> více
©2007 djbaly.com - Všechna práva vyhrazena.
Úvodní stránka  |  Kontakt  |  Přidat k oblíbeným
Grafika: LICKER.CZ  |  Programování: cubic.cz